Poporodní péče, tradice a současné možnosti

Poporodní péče – co my o ni nevíme, co matky odmítaly a zapomněly, na co babičky dbaly a prababičky věděly proč…

Pojem šestinedělí nás upozorňuje na přesně určenou dobu trvání. Ale proč zrovna šestinedělí, co to ve skutečnosti znamená, o čem a proč vlastně to šestinedělí je? Můžeme, tak jak je to dnes běžné a samozřejmé, být brzy po porodu zpátky a pečovat o domácnost, pokračovat v přerušených aktivitách a akcích, všechno stíhat jako „dřív“… Nebo můžeme obrodit zapomenuté a dobou emancipace důsledně zavrhované ba zatracované tradice –  užít si klidu, tepla, věnovat jemnou péči svému tělu, ať už z něčích rukou nebo od sebe sama, a to proto, abychom projevily vděčnost za to, že můžeme prožívat radost z vědomého mateřství, projevit tělu vděčnost za odvedenou práci, vytvořit podmínky pro návrat organizmu do původního stavu, podpořit přirozené procesy obnovení, napomoci nastolení kojení a předejít vzniku poporodních emocionálních potíží.

Na slovanských, mexických, thajských a jiných tradicích poporodního obnovení mě zaujalo, že ač se v jednotlivostech liší, jejich základ a principy jsou velmi blízké, podobné. Můžeme používat masáž bylinnými koulemi, olejovou masáž, poporodní zavinování, rozmývání rukou s porodní bábou a další postupy a rituály. Povím, co o tom vím a některé dostupné a velmi účinné postupy se naučíme v praxi.

Obnova ženy je důležitá, je základem pro její fyzické a duševní zdraví, pro její plodnost i sexualitu, pro její vztah k sobě sama, k muži, k děťátku a všem svým dětem. Snad ne nadarmo se říká: „Je-li maminka šťastná, všichni kolem jsou šťastní“.